Piráti od Bobří řeky

Piráti od Bobří řeky

Říká se, že Piráti jsou ajťáci, co pořád jen sedí u počítače. Je pravda, že Pirátské strany z celého světa spojuje kromě touhy po transparentnosti úřadů a politiků i boj za svobodný internet a další témata vyplývající z rozšíření počítačů skoro do každé domácnosti a kapsy. Nicméně vedle internetových a technických věcí u Pirátů sdílíme i společnou touhu dýchat svěží vzduch, žít v zeleném a čistém městě, a také vědomí, že je dobré pomáhat potřebným a starat se o své bližní.

To přivádí do řad Pirátů velké množství lidí z další mezinárodní organizace – ze Skauta. Na noční hlídce na táboře se člověk naučí bdělosti a pozornosti, při společných aktivitách zase týmové práci a tomu, jak je důležité držet slovo a moci se v tom i spolehnout na druhého. S věkem mu také přibývají povinnosti a starosti o mladší, na cestě musí umět držet směr a postarat se o ty, kteří z jakéhokoliv důvodu nemohou.

Skauting neznamená ukazovat se jen tak mezi lidmi v kroji – nás v něm tedy na Praze 6 spíš nikdy nepotkáte. Věřte ale, že na pirátské kandidátce najdete skautů hned několik. A všichni jsme se do politiky zapojili také pro skautský slib, při kterém jsme kdysi slíbili, že budeme duší i tělem připraveni pomáhat vlasti i bližním.

Na vstup do politiky neexistuje žádná univerzálně vhodná doba. Někdo se třeba přidá k mladým příznivcům politické strany a vpluje tak do politických vod postupně hned v raném věku. To ale u skautů nebývá moc zvykem. Oddíly totiž potřebují své zkušené starší členy do vedení i administrativních funkcí, a to tedy mívá před politikou přednost. Hodně lidí se také rozprchne po studiích, prvních zaměstnání, zakládají rodiny.

Pak přichází čas, kdy do skauta dáváme svoje děti a znovu se staráme o to, aby oddíl dobře fungoval, byť z jiné pozice, z té rodičovské. S místem, kde žijeme, si budujeme velmi podobnou vazbu. V Praze 6 jsem vyrůstal, záleží mi na ní. Chci se do ní vracet, chci zde vychovávat své děti.

A proto, když dozraje čas, a možná i přeteče pohár trpělivosti, vstupují někteří skauti i do politiky, chtějí věci změnit k lepšímu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. I když si nikdo z nás nenamlouvá, že řízení tábora je srovnatelné s řízením městské části, jsme zvyklí nést zodpovědnost a rozhodovat v zájmu nikoli pouze svém, ale zastávat zájmy celé skupiny.

Antonín “Mapiš” Štogr

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu