"Dobrý den" aneb kolportérem Pirátských listů

“Dobrý den.” V češtině i v mnoha dalších jazycích jeden z nejběžnějších pozdravů. Vyjadřuje přání dobrého dne, které vzniklo zkrácením věty “Dej Pánbůh dobrý den”. V osobním a telefonickém styku má tento pozdrav charakter spíše formální: zdravíme či oslovujeme jím dospělé, které příliš neznáme nebo jsme s nimi ve formálním vztahu. Lze jím pozdravit jak jednotlivce, tak skupinu lidí.

Stojím si takhle ráno na stanici metra Hradčanská a proti mně se řítí skupina spoluobčanů. Spěchají, jen Bůh ví kam. Stojím s Pirátskými listy v ruce, pořádný balík jich je, chci je nabídnout lidem a něco jim říct. Nejde to. Strach z neznámého je v tu chvíli silnější. Svírá hlasivky, ruce se potí a hrdlo je sevřené. Vypil jsem láhev vody, ale ani to nepomohlo. Další tramvaj, co dorazila, to rozhodla. Přišel ke mně jeden člověk, muž ve středním věku, podíval se na titulní stránku, usmál se a povídá mi: „Dobrý den, díky.“ Vzal mi z ruky jeden výtisk a šel.

Projelo to mnou jako uzemnění. Udělal jsem jeden krok vstříc davu a říkám: Dobrý den. Dobrýýýý den, Pirátské listy… Lidé se pomalu probouzejí z letargie a Pirátské listy si berou. Usmívám se, ani nevím proč. V těle se objevuje zajímavý pocit. Radost. A tak rozdávám dál a dál. Za dvě hodiny tohle zvolání zazní přibližně 1200 krát. Dosud jsme mezi lidi v Praze 6 rozdali více jak 55 tisíc kusů Pirátských listů. V partě 18 lidí. A všichni při rozdávání volali svá přání dobrého dne. Všem, kdo přicházeli a brali si naše výtisky domů, do práce či na dovolenou. Přejeme lidem dobrý den. Osobně, z ruky do ruky, z očí do očí.

Spousta lidí jenom projde kolem, ale mnohem víc se jich u nás zastaví, pozdraví nás, usmějí se na oplátku. A o to jde. O to, abychom se na sebe mohli usmát, když se jako lidi potkáme. A to i tehdy, když nám dáte důvěru spravovat Prahu 6.

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu