Pomník Marie Terezie a spousta otázek

Pomník Marie Terezie a spousta otázek

V roce 2013 radnice Prahy 6 vyhlásila veřejnou výtvarnou soutěž na pomník Žofie Chotkové a pomník Marie Terezie.

Cituji z pěkného delšího článku paní Prof. PhDr. Mileny Bartlové, CSc., z roku 2014 veřejně dostupného na webu. Paní profesorka žije na Praze 6, a proto se jí tato kauza osobně dotýká. Tento úryvek je míněn ironicky, ale velmi trefně: „Proč má Praha 6 stavět pomník zrovna Marii Terezii, nemluvě o Žofii Chotkové s vodním prvkem? Dala se snad městská část pod vedením starostky Marie Kousalíkové (ODS) na radikální feminismus? Nebo na Praze 6 konečně uspěla Placákova monarchistická strana a začíná politická demontáž republikánského ideálu tatíčka Masaryka? Z vypsání obou veřejných soutěží je zřejmé, že nebude důvod ani k jedné z obav. Důvodem pro stavbu pomníku je v obou případech esteticky uspokojivé doplnění nově vznikajícího parčíku.“

Ale bez legrace - neodpovídá na základní otázku. Proč zrovna tyto dvě ženy? Nemáme snad dost jiných – ryze českých osobností, které by si zasloužily takové ocenění? Připadá mi to spíše jako jakási módní úlitba šlechtě, genderu a našemu zařazení do celoevropského kontextu.

Obě soutěže proběhly nicméně zcela transparentně a v obou případech hodnotili skutečně kvalitní a kompetentní porotci. V případě pomníku Žofie Chotkové byl vybrán vítězný návrh v podobě vějíře s mlhovištěm a dnes již stojí v předpolí Písecké brány.

Soutěž o pomník Marie Terezie neměl, bohužel, podobný „šťastný“ konec. Návrh podalo 28 zájemců, podmínky však splnilo pouze 19 z nich. Porota se pak shodla na tom, že žádný z nich není dostatečně kvalitní na to, aby se umístil na prvním, druhém, a dokonce ani na třetím místě. Soutěž byla ukončena s tím, že některým účastníkům byla vyplacena finanční odměna za účast, nicméně realizovat se nebude ani jeden z jejich návrhů, jak tehdy potvrdil mluvčí radnice.

V roce 2014, kdy byla soutěž vyhodnocena a ukončena, byl již místostarostou pan radní Lacina. Rozhodl se z nějakého záhadného důvodu, že tyto dva projekty dovede do zdárného konce. V případě pomníku Žofie Chotkové se tak stalo v roce 2019. V případě pomníku Marie Terezie měl daleko složitější úlohu. Protože zde porota jasně řekla, že žádný z návrhů nebyl dostatečně kvalitní, nabízelo se řešení soutěž opakovat. Ostatně podle vyjádření paní profesorky Bartlové to bylo i z toho důvodu, že zadání soutěže bylo neurčité, nekvalitní, takže se nelze divit, že i výsledné návrhy byly špatné. Co s tím?

Pan radní Lacina tvrdí, že magistrát za vlády primátorky Krnáčové přislíbil finanční podporu, takže i dnes má tuto podporu jistou. Takto se několikrát vyjádřil nejen v médiích, ale i na zastupitelstvu. V doprovodu pana architekta Beránka se dostavil 21. 5. na magistrát hlavního města Prahy, kde prezentoval svoji představu Komisi pro umění ve veřejném prostoru. Na položené dotazy on i pan architekt Beránek odpovídali: Proč vybrali projekt „kuželka“? Protože získal o jeden hlas víc, než ostatní. Proč se neopakovala soutěž? Protože by se to zase protahovalo a stálo by to spoustu peněz. Jejich požadavek byl 2 miliony korun na instalaci sochy. Členové komise jej všemi hlasy zamítli.

A zde se nabízí spousta otázek: Proč pan radní Lacina tolik trvá na tom, aby se pomník realizoval za každou cenu s nekvalitním návrhem? Mohl přece navrhnout opakování soutěže, což by v takovémto případě rozhodně stálo zato. Cena 4 miliony za realizaci je dostatečným důvodem. Proč pan radní tvrdí, že musí dokončit, co rozhodla dřívější politická reprezentace? Žádná taková povinnost není. Jestliže se ukázalo, že se tehdy zastupitelé rozhodli špatně, realizovat se to přece nemusí. Existuje mnoho výtvarných soutěží, které sice proběhly a nakonec se nerealizovaly. Například soutěž o výdech v ulici Nad Octárnou, nebo o zelené řešení vyústění z tunelu Blanka na Marjánce. Proč pan radní neustále veřejně tvrdí, že polovinu nákladů zaplatí MHMP, když mu to jen údajně přislíbila paní Krnáčová, která už není ve vedení Prahy? Má snad nějaké soukromé informace, o kterých nevíme?

Proč v parku, do kterého skoro nikdo nechodí, protože je nesmyslně umístěn nad rušnou silnicí bez návaznosti na domy či další stezky, vlastně musí stát nějaká socha? A zrovna socha obří, pětimetrová? A na závěr dva trošku kuriózní dotazy: Proč má připravovaná socha Marie Terezie tzv. „honzík“, který ženy nosily v osmdesátých letech devatenáctého století, když ona sama žila v letech 1717 až 1780¬?

Co udělá za opatření pan starosta Kolář, pokud na tuto sochu začnou někteří lidé sprejovat nápisy, třeba ve stylu „Krvavá císařovna, která posílala české mládence umírat v bojích za Rakousko-Uhersko“? Naloží pak se sochou stejně jako s maršálem Koněvem?

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu