Praha, 14. května 2019 - V sobotu 11. května 2019 uspořádali Piráti v pražských Dejvicích pietní akci připomínající osudy ruských obyvatel Prahy 6. Zároveň tu zahájili sběr podpisů pod petici za pojmenování blízkého parku po příslušnících ruského exilu. Dosud bezejmenný park v Praze 6 u náměstí Interbrigády má nést název Park ruského exilu a připomínat tak tragickou událost.

Před 74 lety v Praze kvetly šeříky a město oslavovalo konec války. Ten samý den unesli příslušníci ruské tajné služby NKVD a jejích jednotek SMERŠ naše spoluobčany, Čechoslováky, kteří ve dvacátých letech uprchli před stalinským terorem a našli v tehdejším Československu azyl a svůj druhý domov, mimo jiné i v bubenečských domech v dnešní Rooseveltově ulici 27 a 29. Právě zde se konala vzpomínková akce. Na těchto domech jsou pamětní desky připomínající tyto tragické události, které v devadesátých letech minulého století instaloval výbor „Oni byli první”. Tito spoluobčané ruského a ukrajinského původu byli protiprávně a bez soudu odvlečeni ze svých domovů do sibiřských gulagů, odkud se mnozí už nikdy nevrátili. Organizátor akce, zastupitel Pirátů na Praze 6 a jeden z dnešních obyvatel domu s pamětními deskami Ondřej Chrást uvedl: „V dnešních dnech připomínáme tuto zapomenutou kapitolu našich dějin. Je to mimo jiné i příběh odvahy mladého Československa, které utečencům nabídlo azyl před diktaturou. Je to ale také příběh smutného konce tohoto období, kdy Československo nedokázalo své občany ruského, ukrajinského a běloruského původu, uprchlíky před bolševickým režimem, ochránit. Osudy mnoha našich sousedů jsou doslova děsivé a my na ně nesmíme zapomenout.”

Pro uchování této vzpomínky vznikl petiční výbor, tvořený poslancem Parlamentu České republiky Janem Lipavským a zastupiteli Prahy 6 Jiřím Hoskovcem, Evou Tichou a Ondřejem Chrástem. Petiční výbor v rámci pietního setkání za přítomnosti pamětníků pověsil věnce v barvách ukrajinské i ruské vlajky u pamětních desek domu v Rooseveltově ulici. „Občanská válka v Rusku vyvolala masovou vlnu emigrace. Ta se dnes odhaduje na dva miliony lidí. Československá republika byla jednou z mála zemí, které uprchlíkům nabídly pomoc organizovanou na státní úrovni a financovanou ze státního rozpočtu. Ministerstvo zahraničních věcí ČSR bylo vládou pověřeno organizací a provedením tzv. ruské pomocné akce, jejímž duchovním otcem byl první Československý prezident Tomáš G. Masaryk. K tomu, abychom na historii nezapomínali, připravili jsme petici za pojmenování přilehlého parku, řekl ve svém projevu jeden ze spoluorganizátorů akce poslanec Jan Lipavský.

„Jde o jeden z čestných momentů ćeskoslovenských dějin, kdy naše země poskytla pomoc lidem prchajícím před zlem. To svědčí o solidaritě a empatii našich předků. Park by měl být připomínkou toho, že hodnoty humanity a lidských práv byly a jsou základem naší svobodné a demokratické společnosti,” uvedla k založení petice zastupitelka Prahy 6 a členka petičního výboru Eva Tichá.

„V tomto parku stojí dodnes socha maršála Koněva, který byl za únos československých občanů osobně odpovědný. Historii psali v období komunistické vlády vítězové, a tak byla tato temná stránka cíleně zapomenuta. Teprve nedávno tak přibyly k jeho osvoboditelské soše plakety připomínající jeho podíl na budování berlínské zdi, rozdrcení budapešťského povstání v roce 1956 a zpravodajském krytí sovětské invaze 21. srpna 1968,” dodává zastupitel Prahy 6 a člen petičního výboru Jiří Hoskovec.