Článek je vyjádřením pro dubnové číslo časopisu Šestka

Svoboda jednoho začíná tam, kde končí svoboda druhého, praví slavný citát. Šesťák si za dobu své existence získal mnoho přátel i odpůrců. Jedni ho považují za výrazný komunitní “stmelovač” naší čtvrti, druzí za zdroj hluku, nepořádku a osobní nepohody. Nejsilnějšími odpůrci jsou obyvatelé přilehlých bytů, kterým hudební produkce - původně každodenní - hraje do oken, doplňována výkřiky rozjařených hostů dávno po hodině nočního klidu. Určitou naději přineslo společné setkání sousedů, radnice i potenciálních budoucích provozovatelů. Jestli se však splní sliby tam dané, tedy konzultování programu a provozu s místními, bohužel už vůbec není jisté. Výběrové řízení na provozovatele bylo opět vypsáno za zavřenými dveřmi a slib konzultovat budoucí program s obyvateli radnice nesplnila. Jestli dojde ke slibovanému omezení či ztišení hudební produkce, uvidíme po rozhodnutí o provozovateli. Prostor Šesťáku se stal za několik let vyhledávaným místem setkávání zdejších obyvatel, je žádoucí ho zachovat. Zároveň je třeba se zamyslet, jestli jeho program musí obsahovat i koncerty, nebo si vystačíme s povídáním u kávy, s deskovými hrami a prostě… s klidem.