Z knihy Slavné stavby Prahy 6, vydané ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 v roce 2009, vybíráme bytové domy či komplexy, které oprávněně zaujímají své místo v kvalitní architektuře, a představujeme vám základní kameny rozsáhlé bytové výstavby v naší městské části. Nutno podotknout, že stejným způsobem jako vybrané objekty vznikla celá meziválečná zástavba Dejvic. Obytné domy stavělo dílem město, dílem zaměstnanecká družstva, a v neposlední řadě se na výstavbě podíleli drobní podnikatelé – majitelé jednotlivých domů, kteří přitom využívali podpůrné finanční mechanismy poskytované státem či městem.
Městská část Praha 6 nevznikla nijak nahodile. Na začátku stálo velkolepé plánování celých čtvrtí a částí s rozličným charakterem. Území pokryté v minulosti zemědělskými usedlostmi, považované za nejzdravější část Prahy díky převažujícím západním větrům zaručujícím výměnu vzduchu v aglomeraci, bylo určeno jako plocha pro převažující bytovou výstavbu.
O jeho dnešní podobě rozhodla Státní regulační komise založená již roku 1918. Vznikl plán na výstavbu kompaktní blokové zástavby činžovních bytových domů a zahradních měst na územích určených pro rozvolněnou zástavbu vilových čtvrtí. Tak byly založeny např. Bubeneč, Střešovice nebo dnes legendární Ořechovka: základem pro její vznik byla v roce 1919 vypsaná architektonicko-urbanistická soutěž se zadáním vytvořit jednu z kolonií rodinných domů pro družstva státních zaměstnanců, především úředníků. Podobná kolonie později vznikla na Babě.
Dominantním prvkem zástavby realizované na základě regulačního plánu však byly po první světové válce bytové domy. Vznikaly jako nájemní obecní domy - tedy domy ve vlastnictví obce, družstevní domy nebo také domy významných soukromých či státních společností; převažovali však malí investoři, kteří stavěli jednotlivé domy jako svoje podnikatelské počiny. Soukromí stavebníci využívali státní podporu, která většinou preferovala vznik malých bytů. Dostávali dotace, státní a obecní záruky za úvěr a využívali i daňové úlevy.
Například obecní byty v Rooseveltově ulici vznikly jako ukázkové řešení sociálního bydlení – přiměřené velikosti bytů s velmi účelným využitím zastavěné plochy. Dnes je to domovní blok s průchodem do parčíku zvaného Lotyšák, od Pizzerie Grosseto po kavárnu Kabinet.
Meziválečnou funkcionalistickou perlou je původně dům Zemské banky, dnes obecní bytový dům Skleněný palác na Náměstí Svobody. Příkladem domů stavěných firmami jsou domy penzijního ústavu Báňské a hutní společnosti v Zelené ulici 14a a 14b a v Terronské ulici 72, 74 a čp. 871. Na třídě Jugoslávských partyzánů vyrostly v letech 1926–1927 domy Družstva pro výstavbu úřednických domů v Praze. Pozoruhodný je komplex bytových domů ve Střešovicích v ulici Na Hubálce: v komplexu byly k dispozici lázně, kino, jídelna, garáže či centrální prádelna. Nájemní družstevní domy v Kafkově ulici 23, 25 a 27 vynikaly účelnou dispozicí bytů.
První sídliště realizované z veřejných prostředků vzniklo v Břevnově: byty pro sociálně slabší vrstvy bylo předány do užívání v roce 1936. V komplexech vymezených ulicemi Patočkova, Svojsíkova, Nad Kajetánkou a Mládeže a Pod Královkou, našlo bydlení 660 rodin.
Pro poválečné období je charakteristická masivní bytová výstavba obecních bytů, realizovaná zcela v režii státu. Prefabrikovaná panelová výstavba umožňovala rychlý vznik rozsáhlých sídlišť. S využitím podrobných územních plánů dostaly prioritu sídliště Petřiny a Červený vrch. Obě mají výhodu v příjemné velikosti doplněné kvalitní zelení.
Příkladem družstevní výstavby na přelomu šedesátých a sedmdesátých letech je bytový dům Hadovka, Stavebního bytového družstva zaměstnanců Průmstavu.
Dnes městská část prodává dobré pozemky určené pro výstavbu bytů velkým developerům, především Pentě, a to za velmi levnou cenu. To chceme v následujícím volebním období na radnici Prahy 6 změnit. Pohledem do předválečných Dejvic, Břevnova či Bubenče jsme se inspirovali při promýšlení pirátské bytové politiky pro Prahu 6. Developeři již nebudou jediným možným stavitelem bytů. Přibude také obec s výstavbou nájemních bytů v běžném i sociálním standardu. Pohledem do Vídně, Curychu, Kodaně, Amsterodamu také zjistíme, jak podporovat výstavbu, do které se zapojí občané jako přímí investoři svého nového obydlí, ať napřímo nebo formou družstev či neziskových společností.