Zdeněk Lukeš: „Piráti přinášejí svěží pohled na politiku. Nesmí ale být naivní.“

Zdeněk Lukeš: „Piráti přinášejí svěží pohled na politiku. Nesmí ale být naivní.“

Zdeněk Lukeš toho pro popularizaci historické architektury udělal určitě víc, než kdokoli jiný. V novinách a časopisech publikoval stovky článků, jeho knižní edice Praha moderní o zajímavých stavbách 20. století patří mezi bestsellery a velmi oblíbené jsou taky jeho „psí vycházky“ po pražských čtvrtích. Po sametové revoluci se spolupodílel na otevírání a obnově Pražského hradu, v té době byl blízkým spolupracovníkem prezidenta Václava Havla. Zdeněk Lukeš bydlí v Bubenči – přesněji v té její části, která patří pod Prahu 7. K šestce má ale blízký vztah: nejenom, že studoval na zdejší Fakultě architektury a jeho manželka – malířka – má u Vítězného náměstí ateliér; historik architektury Lukeš se také významně zasazoval o zachování funkcionalistické vily na Petřinách, jejíž majitel prosadil zrušení památkové ochrany vily, a její demolici. Nejen o tom byl náš rozhovor…

Pane architekte, petřinská vila s charakteristickým červeným režným zdivem už nestojí. Jaké podle vás z tohoto příběhu se smutným koncem plyne poučení?

Především se ukazuje, že seznam památkově chráněných staveb je naprosto neúplný. Až někdy žasnu, na co všechno se zapomnělo. Pak se stane, že na seznamu chybí prvotřídní stavba, o jejíchž kvalitách se nepochybuje – a možná právě proto tam není. Před časem jsme třeba zjistili, že tam chybí třeba slavný palác Merkur v Revoluční ulici od prof. Fragnera. Prostě asi nikoho nenapadlo, že ta budova není chráněná. Během rekonstrukce pak bylo ohroženo unikátní původní zařízení. Myslím si, že by na Praze 6 měla vzniknout odborná komise, která projde památkové seznamy, zjistí, co tam je, a naopak, co by se tam mělo doplnit. Pokud by nápad na takovou komisi vzešel od zastupitelů městské části, kteří by pak také schválili vypracovaný seznam, mělo by to určitě větší váhu.

Nebylo by ale trochu nespravedlivé vůči investorům, kdyby se najednou výrazně rozšířil seznam památkově chráněných objektů?

Především nejde o mnoho staveb, spíše jen pár. Investoři jsou hlavně znejistění tou současnou praxí, kdy aktuální a dlouhodobě platný seznam památek není k dispozici. Přimlouval bych se také, aby vznikla nová kategorie staveb, která umožní chránit jen skutečně cenné prvky. Majitelé by také měli být hrdí na to, že vlastní cennou budovu a sami ji chránit, její hodnota se mimochodem bude časem zvyšovat.

Radnice Prahy 6 prošla před čtyřmi lety velkou proměnou, podobně jako na sedmičce. Po dlouhých letech opustila vládu nad městkou částí ODS. Sledujete i ze svého letenského bydliště politiku na šestce?

Podobně jako tady na Praze 7 jsou vidět hlavně takové ty drobnosti. Vznikl tam Šesták, slavná byla kauza laviček. Zajímavé je, že když se bavím s lidmi z Prahy 6, často říkají: „Nadávali jsme na Béma, ale teď vidíme, že on toho pro šestku udělal hodně“. Asi na tom něco je, Bém byl jako starosta Prahy 6 mladý, měl energii a neměl ještě asi ta spojení na některé lidi… V jeho době přece třeba fungoval v Dejvicích a Bubenči velkorysý chodníkový program, byly tam vysázené stromy, zklidnila se doprava. Pak ale Bém zblbnul jako primátor. Další starosta Tomáš Chalupa byl samolibý – stejně jako Bém, ale také po něm něco zůstalo. Ale když se na šestku podívám teď, mám pocit určité stagnace.

Je nějaké architektonické nebo památkové téma, které by podle vás komunální politici na šestce měli otevřít?

Naštěstí se hodně udělalo ve věci takzvané Plečnikovy aleje. To je spojnice ulic Mariánské hradby a Milady Horákové, vlastně hlavní přístup k Hradu od Dejvic a dnes je to část ulice U Prašného mostu, která slouží provizorně (do otevření nových podzemních garáží) jako parkoviště. Aktuální podoba tohoto místa je naprosto nedůstojná. Pražskému hradu to území nepatří, je ve správě MČ Praha 6 – a postupně se jednalo snad se všemi starosty, aby s tím něco udělali. Angažoval se i současný slovinský velvyslanec a tak vznikla idea Plečnikovy aleje se stromy a lavičkami, taková příjemná pěší zóna. V této věci se hodně angažovala místostarostka paní arch. Smutná. Teď je hotový projekt a příští rok se to snad provede. Na to se těším.

A co byste řekl na vývoj okolo Vítězného náměstí?

Co se týče Vítězného náměstí, tedy Kulaťáku, tam proběhla soutěž a doufám, že se toto místo rychle promění ve skutečné náměstí, zatím je to bohužel kruhový objezd.

Bydlíte na těsném rozhraní Prahy 6 a Prahy 7, v Bubenči. Rozlišujete nějak část čtvrti, která patří k Praze 6 a která k Praze 7?

Já vlastně Bubeneč v Praze 6 a Bubeneč v Praze 7 nerozlišuji. Beru to historicky jako spojité území, které bohužel bolševik rozsekl, podobně, jako jiné historické městské čtvrti. Takové Vinohrady dopadly hůř, ty jsou v pěti pražských obvodech. V detailu jsou tu ovšem rozdíly, Šestka působí upraveněji. A má oblíbená místa? Mám rád třeba Puškinovo náměstí nebo okolí kostelíku sv. Gottharda či vilovou oblast Na Zátorce… A samozřejmě „mou“ Čechovu ulici na Letné a její okolí, kterému říkáme Pražský Montmartre.

Povídáme si pro Pirátské listy. Jak na vás Piráti s velkým P působí? A co byste jim do budoucna poradil?

Je to určitě svěží pohled na situaci tady. A vážím si toho, že díky Pirátům vstoupilo spoustu mladých lidí do politiky, můžou toho hodně dokázat. Jestli mám dát radu, určitě by měli víc zkoumat minulost, aby se pak nestávalo, že podpoří ve sněmovně na vyznamenání někoho, kdo si to opravdu nezaslouží. Měli by v těchto věcech být opatrní a zbavit se určité naivity.

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu